PEČEŤ OBCE:
Archivní fondy Moravského zemského archivu nedokládají žádný otisk historické pečeti obce Stáj – existuje pouze textová zmínka o tom, že obec v minulosti diponovala vlastním pečetním znamením datovaným rokem 1668, v jehož poli se údajně nacházelo vyobrazení sv.Markéty s jejím atributy - mečem a palmovou ratolestí: „Staré kovové pečetidlo, které obec vlastnila, nese název "STAGE - 1668" - uprostřed s vyobrazením sv. Markéty s atributy meče a palmy.“

ZNAK OBCE:
Znak obce obsahuje následující figury představující heraldizované vyjádření motivů z historie a geografie obce.

1) Figury dvou koňských hlav představují tzv. mluvící znamení odkazující na původ obce, který se vysvětluje ve Vlastivědě moravské z roku 1901 jako odvozený od stájí obecně stojících v místě obce za Václava Chroustenského z Malovar. „O původě obce stujž zde pověst v lidu zachovaná, že prý pan Václav Chroustenský z Malovar dával pásti zde ovce svoje, pro než tu měl zřízené stáje; jiní opět tvrdí, že jméno „Stáj“ má vesnice proto, že prý zde bývaly císařské stáje. Pravděpodobnějším jest asi mínění druhé, neboť když zmíněný pan Chroustenský držel panství Rudolecké, již dávno asi byla Stáj.“ „Pozemky pro vysokou polohu nejsou příliš úrodné. Hospodáři zdejší hledí si nejvíce chovu hovězího dobytka, jenž dochází hojného odbytu do Čech.“

2) Figurální motiv vlnitého dělení štítu– tj. v podobě dvou vlnitých břeven symbolizuje polohu obce na rozvodí Labe-Dunaj, malé vodní plochy ve vsi a zasvěcení kaple z roku 1808 sv. Janu Nepomuckému.

3) Figura pěti šestihrotých hvězd představuje jiné vyjádření patrona kaple ve Stáji, sv. Jana Nepomuckého, který se hagiograficky zobrazuje se svatozáří tvořenou pěti hvězdami:

Symbolika barev použitých ve znaku obce:
- stříbrná (bílá), modrá = tinktury moravského zemského znaku = historická moravská zemská příslušnost obce
- zelená, stříbrná (bílá), modrá = barvy venkovské krajiny (stromy, lesy, louky, pole, vodní toky a plochy)
- černá = barva oděvu benediktinů

Čerpáno z návrhu znaku obce Stáj heraldika Mgr. Jana Tejkala